Mf Dnes uvedla ve svém článku z 23. května 2014, že se MŽP chystá napravit úpravu vyhlášky o kácení vzrostlých stromů s průměrem větším než 25,5 cm (prsní výška). Vyhláška by měla začít platit nejpozději v září. V článku se uvádí:
Do vzrostlých stromů v zahradách se zakously pily. Lidé jich likvidují stovky. Stěžují si na to úřady, ochránci přírody i sousedé: Alespoň to tvrdí Ministerstvo životního prostředí. Jeho šéf Richard Brabec (ANO) proto chystá úpravu vyhlášky, kterou prosadil v polovině loňského července tehdejší ministr Tomáš Chalupa (ODS). Ta mimo jiné přinesla nevídanou změnu – majitelé soukromých zahrad nemusí žádat o povolení stromy pokácet. „Musíme respektovat soukromé vlastnictví. Majiteli nesmí nikdo diktovat, jak se má na svém pozemku ke svému majetku chovat. Péče o zahradu se plně svěřuje do jeho rukou,“ argumentoval tehdy Chalupa s přesvědčením, že lidé nebudou svůj majetek bezmyšlenkovitě ničit. Mnozí si oddechli, že odpadlo otravné martyrium s úřady.
Nyní však ministerstvo hovoří o nekontrolovatelném kácení. „Zejména do vilových čtvrtí měst se za poslední rok citelně zakousl zub pily. Právě v těchto místech většinou chybí ostatní veřejná zeleň,“ říká Brabcův náměstek pro ochranu přírody Vladimír Dolejský.
Chalupa však nesouhlasí a je přesvědčen, že dosud platná vyhláška byla správným a vyváženým krokem. „K žádnému masivnímu kácení nedošlo. Naopak se snížila byrokratická zátěž slušných a zodpovědných lidí i úřadů,“ tvrdí. MF DNES se proto obrátila na některá česká města, aby zjistila, jaká je jejich zkušenost.
„Víme o zhruba 30 chybějících stromech, jejichž skácení nebylo dříve povoleno. Jedná se o lípy, břízy, javory, modříny a duby o obvodech kmene od 80 do 280 centimetrů. K významnému úbytku zeleně došlo ve vilových čtvrtích či u bytových domů s uzavřenými vnitrobloky,“ říká vedoucí odboru životního prostředí českobudějovického magistrátu Svatopluk Mika. Rovněž však dodává, že zjistit, kolik stromů skutečně zmizelo, lze jen pohledem ze silnice či z letadla. „Ale předpokládáme, že zmizely řádově desítky až stovky stromů. Usuzujeme tak z velkého množství dotazů, které řešíme.“ Mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis pak podotýká, že vědí o dvou případech, kdy úředníci v minulosti odstranění stromu neschválili a dnes, už bez nutnosti povolení, jej vlastník skácel. „Zatím jsme nezaznamenali žádné masivní kácení dřevin, i když minimálně v jednom případě se jedná o velmi hodnotný strom, jehož další existence je pouze v rukou vlastníků,“ upozorňuje Tulis. Na druhou stranu třeba v Olomouci dle mluvčí města Radky Štědré žádné stížností nezaznamenali.
Odborníci však „Chalupově vyhlášce“ vytýkají ještě pro laiky poněkud nepřehlednou charakteristiku, co to vlastně zahrada je. Vyhláška jí rozumí pozemek, který musí být oplocen pevným plotem a nesmí být přístupný veřejnosti. Rovněž se musí rozkládat u bytového nebo rodinného domu, a to v zástavbě obce. Třeba pozemek u chalupy či v zahrádkářské kolonii tedy zahradou není.
Obecní úředníci tak prý momentálně sice řeší méně žádostí o kácení – v případě Českých Budějovic o 20 procent – ale zase se na ně obracejí desítky lidí, kteří výkladu termínu „zahrada“ nerozumí. A řešení? Novela zákona. O podrobnostech je podle ministerstva ještě předčasné hovořit – do meziresortnflio připomínkového řízení půjde až 15. června. „Nicméně se budeme snažit vypustit definici zahrady a samozřejmě omezit neregulované kácení v zahradách,“ popisuje mluvčí resortu Dominika Pospíšilová.
Návrh nabízí i Mika z českobudějovické radnice. Podle něj by z pohledu snížení administrativní zátěže a zajištění ochrany dřevin bylo rozumné, aby existovala výjimka pro ovocné stromy v zahradách. „Tím dojde ke zjednodušení parametrů výjimky a začne platit také pro zahrádkářské kolonie, kde je stejně zákon porušován a těžko se provádí kontrola. Pro občany bude nastavena jasná podmínka bez možnosti omylu,“ dodává a zároveň tím naráží na fakt, že lidé často na zákony nedbají a kácejí načerno. Pavel Švec