Bioluminiscence je jev, kdy rostlina, houba či živočich dokáže produkovat tzv. studené světlo. Děje se tak díky enzymu zvanému luciferáza, jehož mechanismus se nedávno podařilo objasnit vědcům z brněnské Masarykovy univerzity u mořského žahavce renily fialové.

Popsali, jakým způsobem a na jaká místa se v molekule luciferázy váže její „palivo“, takzvaný luciferin. „Důležitá je v celém procesu oxidace. Luciferin se díky reakci s kyslíkem přemění na meziprodukt, který má v sobě obrovské množství energie a tu může následně svým rozpadem uvolnit. Aby se však výsledný produkt dokázal rozsvítit, potřebuje luciferázu, která reakci kontroluje a usměrňuje uvolňující se energii do podoby světla, nikoliv tepla, jako by se tomu stalo při běžné oxidaci,“ vysvětluje člen výzkumného týmu Martin Toul.

V souvislosti s objevem vědci uvažují mimo jiné i o geneticky uměle vyvoláné bioluminiscenci u stromů, které by pak mohly v noci svítit namísto pouličních lamp.

Ach, proč vědci čtou tak málo Fausta…

Na českém trůnu se v té době střídali Jagellonce Habsburkové, v Německu odstartoval Martin Luther reformaci, v Americe spatřil první Evropan Tichý oceán. A v Jeseníkách rašil okolo roku 1520 strom, který dnes odborníci identifikovali jako patrně nejstarší smrk rostoucí v Česku ve volné přírodě
Zdroj: http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/v-jesenikach-nasli-nejstarsi-smrk-v-cesku-rust-zacal-kolem-roku-1520-20160425.html

Evropským stromem roku 2016 je nejstarší strom v Bátaszéku v Maďarsku.

Hlasování probíhalo v únoru a téměř 230 tisíc lidí hlasovalo pro některý ze stromů.
Nejstarší strom v Bátaszéku z Maďarska vyhrál s 72 653 hlasy! Na druhém místě se s 43 451 hlasy umístila Tatobitská tisíciletá lípa z České republiky a na třetím místě se s 29 114 hlasy Hrušeň z Bošáci – Zabudišové ze Slovenska.

V současné době probíhá hlasování o Evropský strom roku. Tato hlasování začalo 1. února 2016 a končí již 29. února. Hlasovat lze zde. A když ne přímo hlasovat, tak přehlídka kandidátů věru stojí za to…
(Česká republika má v soutěži Tatobitskou lípu – vítěze ankety Strom roku 2015.)

Stromem roku 2015 se stala zhruba 650 let stará lípa velkolistá z obce Tatobity na Semilsku v Libereckém kraji. Lípa se objevuje v mnoha povídkách, básních, písních a stala se nedílnou součástí historie Tatobit, což dokazuje i její vyobrazení na obecním znaku a vlajce. Každoročně zde na počest tohoto památného stromu pořádají Slavnost lípy. Více zde.

S účinností nové vyhlášky o ochraně dřevin a jejich kácení se od 1. 11. loňského roku opět mění podmínky pro kácení stromů. Nově bude možné kácet bez povolení ovocné dřeviny i u rekreačních objektů a v zahrádkářských koloniích, a to bez povolení. Naopak ostatní dřeviny s obvodem kmene větším než 80 centimetrů ve výšce 130 centimetrů budou potřebovat povolení.

Úprava vyhlášky zavádí racionální úpravu ve prospěch obyvatel obcí a jejich zdravého životního prostředí. Vyhláška č. 222/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, nabyla účinnosti od 1. listopadu 2014.

„Ke změnám jsme přistoupili z několika důvodů. Předchozí podoba vyhlášky diskriminovala vlastníky staveb pro rodinnou rekreaci a majitele zahrad v zahrádkářských koloniích. V zahradách, které byly definovány jako pozemek u rodinného či bytového domu, stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti, bylo možné kácet všechny dřeviny bez povolení, ovšem tím pádem nemohli žádné dřeviny kácet např. zahrádkáři či majitelé rekreačních objektů. Navíc vzhledem k nejasné definici došlo v některých částech republiky ke značnému úbytku zeleně, obdrželi jsme mnoho stížností od veřejnosti a také přímo od měst a obcí. Vyhláška vyvolávala i mnohé sousedské spory a administrativy úřadům naopak přibylo,“ vysvětlil náměstek ministra pro legislativu Vladimír F. Mana.

Vyhláška upravuje spornou definici zahrady, která se nově řídí katastrem nemovitostí a zavádí tak možnost kácet ovocné dřeviny ve všech zahradách v obci, včetně většiny nádvoří, náměstí či parků, a to zcela bez povolení. Naopak povolení je potřeba na kácení všech neovocných dřevin určitých parametrů.

O povolení pokácet neovocné dřeviny je tedy opět zapotřebí žádat u orgánu ochrany přírody (obecní či městský úřad), a to pro pokácení stromů s obvodem kmene větším než 80 centimetrů ve výšce 130 centimetrů. Podání žádosti i vydání povolení obecním úřadem je zdarma. V některých případech může správní úkon vyžadovat místní šetření úředníků obecního či městského úřadu, které může být zpoplatněno. Obvykle ve lhůtě 30 dnů bude pak mít orgán ochrany přírody povinnost rozhodnout. Povolení tedy je nutné žádat pouze pro vzrostlé neovocné dřeviny (rostoucí mimo les).

Aktuální znění vyhlášky najdete zde.

Mf Dnes uvedla ve svém článku z 23. května 2014, že se MŽP chystá napravit úpravu vyhlášky o kácení vzrostlých stromů s průměrem větším než 25,5 cm (prsní výška). Vyhláška by měla začít platit nejpozději v září. V článku se uvádí:

Do vzrostlých stromů v za­hradách se zakously pily. Lidé jich likvidují stovky. Stěžují si na to úřa­dy, ochránci přírody i sousedé: Ale­spoň to tvrdí Ministerstvo životní­ho prostředí. Jeho šéf Richard Bra­bec (ANO) proto chystá úpravu vy­hlášky, kterou prosadil v polovině loňského července tehdejší minis­tr Tomáš Chalupa (ODS). Ta mimo jiné přinesla nevídanou změnu – majitelé soukromých za­hrad nemusí žádat o povolení stro­my pokácet. „Musíme respektovat soukromé vlastnictví. Ma­jiteli nesmí nikdo diktovat, jak se má na svém pozem­ku ke svému majetku chovat. Péče o zahradu se plně svěřuje do jeho ru­kou,“ argumentoval tehdy Chalupa s přesvědčením, že lidé nebudou svůj majetek bezmyšlenkovitě ničit. Mnozí si oddechli, že odpadlo otravné martyrium s úřady.

Nyní však ministerstvo hovoří o nekontrolovatelném kácení. „Ze­jména do vilových čtvrtí měst se za poslední rok citelně zakousl zub pily. Právě v těchto místech větši­nou chybí ostatní veřejná zeleň,“ říká Brabcův náměstek pro ochra­nu přírody Vladimír Dolejský.

Chalupa však nesouhlasí a je přesvědčen, že dosud platná vy­hláška byla správným a vyváže­ným krokem. „K žádnému masivní­mu kácení nedošlo. Naopak se sní­žila byrokratická zátěž slušných a zodpovědných lidí i úřadů,“ tvrdí. MF DNES se proto obrátila na některá česká města, aby zjistila, jaká je jejich zkušenost.

„Víme o zhruba 30 chybějících stro­mech, jejichž skácení nebylo dříve povoleno. Jedná se o lípy, břízy, ja­vory, modříny a duby o obvodech kmene od 80 do 280 centimetrů. K významnému úbytku zeleně došlo ve vilových čtvrtích či u bytových domů s uzavřený­mi vnitrobloky,“ říká vedou­cí odboru životního prostře­dí  českobudějovického magistrátu Svatopluk Mika. Rovněž však dodává, že zjistit, kolik stromů skuteč­ně zmizelo, lze jen pohle­dem ze silnice či z letadla. „Ale předpokládáme, že zmi­zely řádově desítky až stovky stromů. Usuzujeme tak z velkého množství dotazů, které řešíme.“ Mluvčí jihlavského magistrátu Ra­dek Tulis pak podotýká, že vědí o dvou případech, kdy úředníci v mi­nulosti odstranění stromu neschvá­lili a dnes, už bez nutnosti povolení, jej vlastník skácel. „Zatím jsme neza­znamenali žádné masivní kácení dřevin, i když minimálně v jednom případě se jedná o velmi hodnotný strom, jehož další existence je pou­ze v rukou vlastníků,“ upozorňuje Tulis. Na druhou stranu třeba v Olo­mouci dle mluvčí města Radky Štěd­ré žádné stížností nezaznamenali.

Odborníci však „Chalupově vyhláš­ce“ vytýkají ještě pro laiky poně­kud nepřehlednou charakteristi­ku, co to vlastně zahrada je. Vyhláš­ka jí rozumí pozemek, který musí být oplocen pevným plotem a ne­smí být přístupný veřejnosti. Rov­něž se musí rozkládat u bytového nebo rodinného domu, a to v zá­stavbě obce. Třeba pozemek u cha­lupy či v zahrádkářské kolonii tedy zahradou není.

Obecní úředníci tak prý momen­tálně sice řeší méně žádostí o káce­ní – v případě Českých Budějovic o 20 procent – ale zase se na ně obra­cejí desítky lidí, kteří výkladu termí­nu „zahrada“ nerozumí. A řešení? Novela zákona. O podrobnostech je podle ministerstva ještě předčas­né hovořit – do meziresortnflio při­pomínkového řízení půjde až 15. června. „Nicméně se budeme snažit vypustit definici zahrady a sa­mozřejmě omezit neregulované ká­cení v zahradách,“ popisuje mluvčí resortu Dominika Pospíšilová.

Návrh nabízí i Mika z českobudějovické radnice. Podle něj by z pohledu snížení administrativní zátěže a zajištění ochrany dřevin bylo rozumné, aby existovala výjimka pro ovocné stromy v zahradách. „Tím dojde ke zjednodušení parametrů výjimky a začne platit také pro zahrádkářské kolonie, kde je stejně zákon porušován a těžko se provádí kontrola. Pro občany bude nastavena jasná podmínka bez možnosti omylu,“ dodává a zároveň tím naráží na fakt, že lidé často na zákony nedbají a kácejí načerno.                                                                                         Pavel Švec

7. 2. 2014 – ČR/PRAHA/OSTRAVA [Arnika]

Říká se jí „kácecí vyhláška“, platí zhruba půl roku a bude se muset novelizovat. Vyplývá to z dopisu, který zástupce ombudsmana zaslal novému ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) a dal tak za pravdu i Arnice.

Nevládní organizace Brabce oslovila také a nabídla podrobnou právní argumentaci, které body vyhlášky způsobují největší potíže a komplikují život statisícům majitelů stromů, ale i úřadům. Už dříve se Arnika obracela na ex-ministra Chalupu (ODS), který problematickou vyhlášku vydal, i na jeho nástupce ex-ministra Podivínského, avšak marně. Řada odborníků je přesvědčena, že je vyhláška v rozporu se zákonem a část je pravděpodobně i protiústavní (1).

„Vyhláška umožnila libovolné kácení stromů v takzvaných zahradách. Zahrada ovšem není v zákoně nijak definována, a v praxi tak může docházet ke kácení hodnotných stromů zejména ve městech a obcích, kde mají nenahraditelný estetický i ekologický význam,“ říká odbornice na ochranu přírody RNDr. Marcela Klemensová z Arniky. „Samozřejmě, když není jasná definice zahrady, může kde kdo pokácet vzrostlé stromy a tvářit se, že si myslel, že na to měl právo. Úřady mohou být v takových případech bezmocné,“ dodává Klemensová.

Dopis ministru Richardu Brabcovi (ANO) i dopis ombudsmana Arnice jsou přílohami této tiskové zprávy.

„Obrátil se na nás pan Jiří Sembol ze Staré Bělé na Ostravsku s naléhavou prosbou, abychom zabránili skácení lípy, jejíž stáří odhadoval na 300 let. Byl zcela zoufalý. Když žádal o pomoc starostu, ten se mu vymluvil a nepomohl. Policie na místě nemohla nic dělat, protože nová vyhláška stromy nechrání. Podobné stížnosti registrujeme i z jiných oblastí. I když zcela pomineme estetickou a psychologickou funkci zeleně, musíme novou vyhlášku odsoudit i ze zdravotních důvodů. Čím starší je strom, tím větší listovou plochou disponuje a tím mnohonásobně větší množství prachových částic převede do půdy,“ říká člen Českého svazu ochránců přírody Nová Ostrava Mgr. Petr Polášek. Více k případu v poznámkách (2).

„Jsme přesvědčeni, že pokusem o definici zahrady šel ministr Chalupa nad rámec zákona o ochraně přírody a krajiny. Takové definice, které ovlivňují majitele nemovitostí, by měly být zakotveny v zákoně, o němž musí hlasovat parlament. Podle našeho názoru je vyhláška protiústavní a musí být zrušena,“ říká právnička Arniky Mgr. Vendula Zahumenská.

Když Arnika se svými podněty neuspěla u ministrů Chalupy ani Podivínského, obrátilo se sdružení na veřejného ochránce práv. Ombudsman má totiž v případě, kdy je vydána vyhláška porušující ústavní principy, možnost iniciovat její zrušení.

„Na podkladě zhodnocení aktuální situace a se zřetelem k doposud shromážděným skutečnostem jsem se rozhodl ve věci využít zvláštního oprávnění ochránce dle § 22 zákona o veřejném ochránci práv („Ochránce je oprávněn doporučit vydání, změnu nebo zrušení právního nebo vnitřního předpisu. Doporučení podává úřadu, jehož působnosti se týká, a jde-li o nařízení nebo usnesení vlády nebo zákon, vládě.“). Současně s odesláním tohoto dopisu se tedy obracím na nového ministra životního prostředí se svým již oficiálním doporučením ve smyslu § 22 odst. 1 cit. zákona přistoupit k novelizaci vyhlášky ze strany MŽP. Pro úplnost informace uvádím, že úřad je povinen dle § 22 odst. 2 cit. zákona do 60 dnů sdělit své stanovisko k doporučení ochránce.

Vážená paní doktorko, závěrem si dovoluji poděkovat za podnět,” napsal ombudsman v dopise, který Arnika včera obdržela.

Vyhláška také nechrání takzvané náhradní výsadby, což se podle odborníků stává stále větším problémem v celé republice. Například pokud developer postaví kancelářskou budovu s podmínkou, aby zajistil náhradní výsadbu stromů, bude je moct podle vyhlášky bez jakýchkoli sankcí za pár let vykácet – trvá totiž desítky let, než stromy dosáhnou obvodu 80 centimetrů, některé ho nedosáhnou nikdy. Nevládní organizace proto mimo jiné požadovaly, aby bylo nutné povolení u stromů s obvodem kmene 40 centimetrů a větším.

Poznámky:

(1) Více podrobností v textu „Chalupův návrh vyhlášky o „ochraně“ dřevin – reakce sdružení Arnika“ ze dne 17. dubna 2013: http://arnika.org/chalupuv-navrh-vyhlasky-o-ochrane-drevin-reakce-sdruzeni-arnika

(2) Jeden z případů, kdy šel k zemi cenný strom, se stal ve Staré Bělé na Ostravsku. Podle starší legislativy by musel majitel požádat o povolení (kdysi požádal a pro ekologickou a estetickou hodnotu stromy úředníci žádosti nevyhověli), vyhláška ex-ministra Chalupy už však strom neochránila. Šlo o lípu, která měla podle odhadů přes tři sta let. Majitel pozemku se rozhodl, že ji pokácí. Sousedé, zejména pan Sembol, kteří byli tímto záměrem šokovaní, se obrátili na starostu, který se do případu nechtěl vkládat, a následně na Policii ČR. Jenže policisté zhodnotili situaci a prohlásili, že podle nové vyhlášky jsou bezmocní. Dříve, pokud měl kmen ve výšce 130 cm obvod více než 80 cm, musel pokácení povolit úřad. Nyní je jediným kritériem, jestli stojí na zahradě. Ve Staré Bělé tak přišli o hodnotný strom, což je přímým důsledkem nekvalitní Chalupovy vyhlášky. Tím ale celá věc nekončí. Na pozemku stejného majitele stojí další, podobně cenná lípa. Nedlouho po skácení prvního stromu byl druhý ořezán. Ořez byl proveden způsobem, který značně narušil statiku stromu, proto jsme přesvědčeni, že konečným cílem je strom také pokácet.