Každý, kdo chce kácet, se musí řídit zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, kde se mj. říká:

Žádost o povolení ke kácení stromů podává vlastník pozemku, případně nájemce se souhlasem vlastníka pozemku, kde dřeviny rostou. Písemná žádost se podává na příslušný městský úřad.

Doklady k žádosti musí obsahovat:
– jméno a adresu žadatele;
– doklad o vlastnictví pozemku;
– specifikaci dřevin (počet a druh), při větším počtu dřevin i situační plánek;
– udání obvodu kmene stromů ve výšce 130 centimetrů nad zemí;
– stručné zdůvodnění žádosti.

O příslušný formulář lze požádat na úřadě, případně žádost sepište svými slovy. Podejte ji na odboru životního prostředí příslušného obecního úřadu. Do 90 dnů musíte dostat vyrozumění, po jehož doručení vám běží patnáctidenní lhůta pro případné odvolání.
Písemnou žádost ke kácení stromů nemusíte podávat, pokud je jejich odstranění nutné z důvodů pěstebních či zdravotních. To samé platí pro stromy mimo les, jestliže obvod jejich kmene ve výšce sto třicet centimetrů nad zemí nepřesáhne osmdesát centimetrů.
V případech, kdy žádost není nutná, podáváte pouze oznámení

Budete-li kácet vzrostlé keřové porosty do plochy 40 metrů čtverečních, stačí stejně jako ve výše uvedených případech pouze písemné oznámení na úřad příslušející k lokalitě, kde dřeviny rostou, a to nejméně patnáct dnů předem.

V případě kácení stromů ohrožujících bezpečnost a životy nebo hrozících způsobením škody, podáváte také jen písemné oznámení, a sice do patnácti dnů od provedení kácení. V době živelných pohrom, kdy je nutné jednat bezodkladně, se písemnostmi nezatěžujte.

31. března končí úřední „období vegetačního klidu“. Potřebujete-li tedy nutně pokácet strom (o obvodu ve výšce 1,3 m větším než 80 cm), je potřeba to udělat do konce měsíce. A k tomu ještě vyřídit povolení ke kácení na místním úřadě (uf, to snad ani nejde stihnout…).

Smrk, kterému s přezdívá „Vánoční stromek“, se ukázal jako nejstarší strom světa.
Smrk byl považován ve Švédsku za nedávného přistěhovalce. Měl se do této oblasti Skandinávie rozšířit zhruba před 2000 roky.
Nejnovější výzkum vědců z university v Umeä ukázal opak. Smrk je ve Švédsku doma už hodně dlouho. Dokonce se dá říct, že v pohoří Fulu v kraji Dalarna je to stále jeden a tentýž smrk . Žije si tu už 9 550 roků. Je to tedy nejstarší strom světa. Věkem trumfl i exemplář věhlasné kalifornské borovice Pinus longaeva zvané Prométheus. Ta byla stará nejméně 5000 let, když ji jeden student a strážci národního parku v roce 1964 usekli pro výzkumné účely. („Nevěděli jsme, že je to nejstarší strom světa,“ bránili se tito „dřevorubci“).
Nejnovější rekordman byl odhalen v roce 2004 Leifem Kullmanem. Není to žádný obr. Měří na výšku asi 4 metry a jeho kmen je starý asi 600 let. Ovšem kořeny má podstatně starší – 9 550 roků. Roste ve výšce 910 metrů nad mořem a za své úctyhodné stáří vděčí schopnosti smrku množit se klonováním. Jakmile kmen podlehne nepřízni osudu, vyraší z kořenů další kmínek. Stáří kořenů nebylo stanoveno počítáním letokruhů jako u kalifornských borovic, ale radiouhlíkovou metodou.
Kullman objevil další staré smrky. Jejich stáří určil na 5 až 6 tisíciletí. Šanci, že by našel ještě starší exempláře, než je stávající rekordní „Vánoční stromek“, Kullman vidí bledě. Před 11 000 roky pokrýval Skandinávii souvislý ledovec a stromy tu určitě nerostly.
Podle Kullmana dokazuje velké stáří „Vánočního stromku“, že ledovec ustoupil podstatně dříve, než se myslelo. Zřejmě byl i tenčí, než se dosud předpokládalo. V současném teplém klimatu je velmi staré smrky snazší odhalit. Dlouhá staletí přežívaly jen jako nízké keře. Teprve v posledních teplejších staletích se mohly zvednout nad terén. Zároveň se však zvyšuje i horní hranice lesa a starým smrkům přibývají noví a nové konkurenti. Hrozí, že „Vánoční stromek“ z jeho horské „poustevny“ vytlačí.

Poznámka: Podle některých údajů patří primát nejstaršího stromu světa tasmánskému jehličnanu Lagarostrobos franklinii starému 10 500 roků.

Zdroj: :: OSEL.CZ :: – Nejstarší strom světa – švédský smrk.

Mezinárodní hlasování za účasti památných stromů Bulharska, Irska, Maďarska, Polska, Slovenska a Česka se dostalo dnes do finále. Český finalista pochází z jižní Moravy – je vítězem loňské ankety strom roku (viz předchozí příspěvek).
„Nehledáme nejstarší, nejvyšší, nejmohutnější, nejkrásnější nebo nevzácnější strom. Hledáme nejsympatičtější strom, který dokáže stmelit lidi ve svém okolí. Stromy, které se účastní Evropského stromu roku, jsou vítězové národních anket.“ (organizátor akce – Nadace Partnerství)
Více o mezinárodní anketě najdete zde.

Několikaměsíční klání mezi dvanácti finalisty jedenáctého ročníku celostátní ankety Stromu roku, který uspořádala Nadace Partnerství, skončilo…

Vítězkou se s 9 879 hlasy stala Lípa z Novodvorské aleje v jihomoravské obci Vavřinec. Na druhé příčce se umístil Buk příběhů z Olomouckého kraje (3 120 hlasů), třetí místo obsadila Jiřická lípa z Vysočiny (2 988 hlasů). Vyhlášení výsledků proběhlo v Brně 20. října, kdy se v České republice slaví Den stromů, a doplnilo jej vystoupení potulného kejklíře a vypravěče Víti Marčíka s adaptací Robinsona Crusoe. Výtěžek zpoplatněného hlasování v anketě letos dosáhl výše přes 102 tisíc korun a opět směřuje do veřejné sbírky určené na výsadbu a ochranu stromů.

Novodvorskou alej nechal vysadit v první polovině 19. století starohrabě Hugo Salm. Stromořadí z Nových Dvorů ke zřícenině hradu Blansek tvoří celkem 57 lip malolistých. O obnovu aleje usiluje již druhým rokem skupina nadšenců. Nejprve zakryli trhliny ve stromech šindelovými stříškami, mezery v aleji po zaniklých stromech doplnili klony  500 – 600 let starých lip. Vysázeli je rodiny z okolí jako své rodové stromy. Po odstranění náletových dřevin umístily děti ze ZŠ Sloup do aleje ptačí budky. Myslivci pak přidali i lavičku, z níž je nejhezčí výhled na krajinu Moravského krasu. Zástupkyní aleje v anketě byla nejmohutnější lípa s obvodem kmene 415 centimetrů. Lípa z Novodvorské aleje je již druhým vítězem z Jihomoravského kraje. V roce 2005 získal ocenění Strom roku tisíciletý Pernštejnský tis.